Společnost ENVIROS, s.r.o. je jedním ze zakládajících členů České Podnikatelské Rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD) a vzhledem ke svému profesnímu profilu působí zejména v Pracovní skupině Energetika. V současnosti se pak jedná o propojení energetiky a ochrany klimatu jak vyplývá z Pařížské dohody. Problematika udržitelné energetiky v současné době ovlivňuje nejen podnikatelský sektor, ale je významně se podílí na celkovém udržitelném rozvoji společnosti.
V rámci odborných činností CBCSD ENVIROS s.r.o. připravil na 4. června 2018 Diskuzní fórum k aktuálním otázkám energetiky vyplývajícím z balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Fóra se aktivně účastnili členové CBCSD, jejich vystoupení byla doplněna prezentacemi pozvaných odborníků. Diskuzním fórem účastníky provedl Ing. Jiří Gavor.
Fórum zahájil Ing. Peter Kalaš, vicepresident CBCSD a předseda Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj, který uvedl důvody vedoucí k uspořádání tohoto odborného setkání. Ing. Jan Žurek, president CBCSD a člen předsednictva Rady vlády pro udržitelný rozvoj připomněl důležitost setkávání expertů pro společné prosazování principů udržitelnosti ve všech oblastech ekonomiky. Ing. Jaroslav Vích, ředitel spol. ENVIROS, s.r.o. přivítal přítomné a podpořil potřebnost vzájemné informovanosti s ohledem na urychlené plnění energeticko klimatických cílů. Zahájení se účastnil také Ing. Gajdoš, výkonný ředitel CBCSD.
Úvodní prezentace připravená Ing. Irenou Plockovou (CBCSD) byla zaměřena na strategické materiály Rakouska a Švýcarska. Rakousko, předsedající země EU od 1.7.2018, zveřejnila 3.4.2018 k veřejné diskuzi návrh Klima-und Energiestrategie der österreichischen Bundesregierung, kterým deklaruje svůj cíl snížení emisí skleníkových plynů o 36 % do roku 2030 oproti roku 2005. Koordinovaná klimatická a energetická politika je koncipovaná jako rovnováha mezi udržitelností životního prostředí, konkurenceschopností / cenovou dostupností a bezpečností dodávek nyní a v budoucnu. Návrh Klimaticko a energetické strategie obsahující 8 cest a 10 prováděcích projektů je důkazem odpovědnost rakouské vlády za důslednou dekarbonizace do roku 2050. Druhá část prezentace uvádí švýcarskou Energetickou strategii 2050 a Klimatickou politiku Švýcarska-provádění Pařížské dohody. Prozatímním cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu. Do roku 2050 lze podle federální rady dosáhnout snížení emisí o 70 až 85 procent oproti roku 1990. S tímto dlouhodobým cílem směřuje ke klimatické neutralitě.
Barbora Vondrušková (ČEZ), seznámila přítomné s nejnovějšími analýzami ČEZ hodnotícími možné dopady plnění možných výší závazků EED 2030 a jejich vlivem na trh EU ETS vč. souvisejících investičních nároků.
Ing. Jiří Spitz (ENVIROS) seznámil účastníky s projektem ODYSSEE-MURE, nástrojem podporovaným EU pro tvorbu a hodnocení politiky energetické účinnosti, požívanou metodikou a aktuálními výstupy v oblasti EnEf pro vybrané země (A, CZ, DE). Použití jednotné metodiky, a dlouhodobě ověřené, ukazuje objektivně postavení jednotlivých zemí ve spotřebě primární energie a elektrické energie v sektorovém členění, ale i na jasně srozumitelných ukazatelích vztažených např. na měrný byt, osobu, zaměstnance či oskm(osobokm) v dopravě apod. ČR se tohoto projektu prostřednictvím spol. ENVIROS účastní dlouhodobě, koordinátorem projektu je francouzská environmentální agentura ADEME a účastní se ho 31 zemí reperezentovaných 37 organizacemi.
Ing. Jan Harnych (ENVIROS) prezentoval výsledky studie „Energetické úspory do roku 2030 dle cílů EU: potenciál, náklady a dopady na ekonomiku, zaměstnanost a veřejné rozpočty“, kterou ENVIROS zpracoval pro SPČR. Hlavními cíli studie je vyčíslení potenciálu úspor konečné spotřeby energie v České republice a investičních výdajů, které budou muset subjekty v České republice vynaložit na dosažení cíle energetických úspor v období let 2021-2030. Byly analyzovány 3 možné varianty vyplývající z možných limitů roční spotřeby KSE nebo %-ní výše. Výstupy studie uvádějí možné výše účasti veřejných prostředků. Jsou také formulována možná rizika, a to v případě, že nebudou všechna uvažovaná opatření započitatelná do cíle energetických úspor 2030 (např. opatření na náhradu fosilních paliv obnovitelnými zdroji, opatření spořící primární energii) a nebudou realizovány všechny očekávané úspory uvedené v Národním akčním plánu energetické účinnosti plánované pro období 2017-2020 ve výši 33,7 PJ a Česká republika bude muset po roce 2020 tento výpadek „dohnat“.
Ing. Vladimír Kubeček (IEA-Mezinárodní energetická agentura) ve své prezentaci Energy Efficiency and Renewables role in the future energy needs poukázal na význam energetické efektivnosti a rozvoje OZE pro globální nakládání s energetických surovinami. Scénář udržitelného rozvoje snižuje emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň se zabývá znečištěním ovzduší a dosažením všeobecného přístupu k energii. Velmi zajímavé jsou uváděné sektorové indikátory energetické efektivnosti pro A, CZ a DE charakterizující vývoj ekonomik těchto zemí. Upozornil na nutnost uvědomnění si ovlivňování dílčích ekonomických politik změnou energetické efektivnosti. Závěrem upozornil na důležité zdroje informací poskytovaných IEA.
Ing. Vladimír Vlk (ERÚ) se zaměřil na aspekty ovlivňující rozvoj udržitelné energetiky, jako je vzájemná kooperace státní a veřejné správy za součinnosti vzdělávacích a výzkumných institucí. Zdůraznil neopominutelnou úlohu systemizace OZE. Jejich realizace je určena nejvhodnějšími podmínkami v daných lokalitách s uplatněním v komunální sféře v rámci diverzifikace energetického systému. Součástí je i reálný národní akční plán OZE, začlenění systematizace do „Zásad územní rozvoje“ regionů. Systematizací se zamezí nekontrolovatelnému rozvoji obnovitelných zdrojů, který v současné době přináší nejen ekonomickou zátěž obyvatelstva, ale i prodlužování povolovacích procesů k jejich realizaci. Pro žádoucí rozvoj musí ČR neprodleně přistoupit k odstraňování bariér bránících zapojení do mezinárodních výzkumných a vývojových (inovačních) energetických programů a také se zapojit do sofistikované sítě mezinárodních inciativ hledajících odpověď na výzvy energetické politiky ve světové ekonomice.
Ing. Zdeněk Kaplan (INNOGY CZ) se ve své prezentaci k podmínkám rozvoje decentralizované energetiky zaměřil na bariéry rozvoje decentralizované energetiky, příklady z praxe energetického contractingu, výroby a rozvodu tepla, výroby a prodeje elektrické energie. Významnou komoditou je rozvoj CNG v dopravě jako příspěvku k omezení emisí pevných látek, CO, NO, CO2 a uhlovodíků. Příspěvek také zdůraznil důležitost zvládnutí přenosu dat jako podmínky očekávaného rozvoje decentralizovaných energetických systémů.
Ing. Emanuel Šíp (CBCSD, HK ČR) rozvedl podmínky dosažení národních cílů e-mobility, připomněl rámcové národní dokumenty pro rozvoj čisté mobility a zejména Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR z května 2017, jehož plnění je klíčové pro další propojování ČR s okolními zeměmi a jejich ekonomikami. Upozornil na nedostatečně propracované nebo chybějící součásti Programu rozvoje RS jako např. Souhrnná koncepce – tzv. studie příležitosti (měla být hotová v roce 2014), Koncepce přestupních uzlů a přestupních vazeb, Standardy služeb v železničních stanicích na síti RS a s tím související koncepce přestavby areálů těchto stanic. Samostatně se věnoval systémům financování výstavby a provozu, zejména vhodnosti využití PPP.
Na závěr Ing. Jan Fousek (Svaz moderní energetiky) informoval o vzniku a poslání nově založeného občanského sdružení na podporu významného rozvoje OZE. Popsal strukturu svazu, zakládající členskou základnu a cíle.
