Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
ČÁST PRVNĺ
ZÁKLADNĺ USTANOVENĺ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob přinakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšímipalivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životníhoprostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie,konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvaleudržitelnému rozvoji společnosti.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
b) obnovitelným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy,
c) druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie a přilikvidaci odpadů,
d) přírodním energetickým zdrojem obnovitelný i neobnovitelný zdroj, jehož energetický potenciál je využíván v energetickém hospodářství,
e) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií,
f) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená vprocentech.
ENERGETICKÁ KONCEPCE
§ 3
Státní energetická koncepce
(1) Státní energetická koncepce jestrategickým dokumentem s výhledem na 20 let vyjadřujícím cíle státu venergetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenskéhorozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracováníúzemních energetických koncepcí.
(2) Návrh státní energetické koncepcezpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ,,ministerstvo) a předkládájej ke schválení vládě.
(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcíchvyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.
§ 4
Územní energetická koncepce
(1) Územní energetická koncepce vycházíze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetickéhohospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládánís energií v souladu s potřebami hospodářského a společenskéhorozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodnímizdroji energie.
(2) Územní energetickou koncepci pořizujekraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územníenergetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování.
(3) Obec má právo pro svůj územní obvodnebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státníenergetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis.
(4) Územní energetická koncepce sezpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje.
(5) Územní energetická koncepce obsahuje
a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,
b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,
c) hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie,
d) hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie,
e) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí. 1)
(6) K účasti na vypracování územníenergetické koncepce si kraj může vyžádat součinnost držitelů autorizace napodnikání v energetických odvětvích, 2) dodavatelů tuhých a kapalných paliv, kteří podnikají na území, pro kterése územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelůenergie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu krajem vyzváni, pro vypracováníúzemní energetické koncepce poskytnout v rozsahu a lhůtě stanovené ve výzvěbezúplatně podklady.
(7) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5.
NÁRODNĺ PROGRAM HOSPODÁRNÉHO NAKLÁDÁNĺ S ENERGIĺ A VYUŽĺVÁNĺ JEJĺCH OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ
§ 5
(1) Národní program hospodárného nakládánís energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dálejen Program) je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie,využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskýmia společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje 3) a ochrany životního prostředí.
(2) Návrh Programu zpracovává na čtyřletéobdobí ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a přitom vychází ze schválené státní energetické koncepce a z podkladů, kteréza tím účelem obdrží od ústředních správních úřadů, a předkládájej ke schválení vládě.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvemživotního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu nejméně jedenkrát za 2 rokya o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby ministerstvov dohodě s Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnuProgramu a předkládá je ke schválení vládě.
(4) K uskutečnění Programu mohou býtposkytovány dotace ze státního rozpočtu na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie,
b) rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla,
c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
f) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,
g) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,
h) zpracování územních energetických koncepcí.
(5) Program je uveřejňován v Obchodnímvěstníku.
(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.
NĚKTERÁ OPATŘENĺ PRO ZVYŠOVÁNĺ HOSPODÁRNOSTI UŽITĺ ENERGIE
§ 6
Účinnost užití energie
(1) Ten, kdo vyrábí energii, je povinenu nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistitalespoň minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou. Tuto povinnostmá i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichžse provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právníhopředpisu. 4)
(2) Ten, kdo rozvádí energii, je povinenu nově zřizovaných zařízení pro přenos a distribuci elektřiny a rozvodtepelné energie a vnitřní rozvod elektřiny a tepelné energie zajistit nepřekročenímaximálních ztrát energie stanovených vyhláškou. Tuto povinnost má i v případězměny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu. 4)
(3) Výrobce, dovozce nebo distributor 5) může uvádět na trh pouze spotřebičeenergie s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínkase považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizovanéčeské technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.
(4) Vlastník budovy nebo společenstvívlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydánístavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbuprokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřenépřípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce,tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musídodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněnýpři stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy,spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokumentobsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníkynebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončenéstavby podle zvláštního právního předpisu 4) ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnostenergetického auditu podle § 9 tohoto zákona.
(5) Požadavky podle odstavce 4 nemusíbýt splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastníkprokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodnés ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporujepožadavkům zvláštního právního předpisu. 6)
(6) Vlastník budovy nebo společenstvívlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončenýchpo jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a propřípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou.
(7) Vlastník budovy nebo společenstvívlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícímidodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou.Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.
(8) Vlastník budovy nebo společenstvívlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku tepléužitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou
a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,
b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,
c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitůstanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.
§ 7
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
(1) Každý výrobce tepla se zdrojemo součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojůnebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentacistavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.
(2) Každý výrobce elektřiny z tepelnýchprocesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe jepovinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojůjiž vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediskazavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahujena výkony vyšší než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než0,8 MWe.
(3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinendodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie.
(4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňováníkombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.
§ 8
Energetické štítky
(1) Tuzemští výrobci nebo dovozcihromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška,(dále jen ,,energetické spotřebiče) jsou povinni před uvedením na trh vybavittyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen ,,štítky). Údaje na štítku musíbýt v českém jazyce.
(2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědnyza správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci.
(3) Štítek musí obsahovat zejména údajeo měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístěníenergetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetickéúčinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivechprovozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob.
(4) Tuzemští výrobci, dovozci nebodistributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobnéoznačení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.
(5) Štítek musí být na spotřebiči umístěnna viditelném místě.
(6) K energetickým spotřebičům je povinentuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce,která musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,
b) všeobecnou charakteristiku výrobku,
c) údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,
d) výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče,
e) návod k obsluze.
(7) Pokud jsou energetické spotřebičenabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdysi zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejcezajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 6 před uzavřenímkupní smlouvy.
(8) Výrobce a dovozce musí uchovattechnickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výrobyjednotlivého typu.
(9) Podrobnosti označování energetickýchspotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.
§ 9
Energetický audit
(1) Energetický audit je soubor činností,jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovácha v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnickýchosob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetickýchúspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat
a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,
b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,
c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,
d) závěrečný posudek energetického auditora.
(2) Pokud energetické hospodářstvía budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracováníauditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádáníkopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci,kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nacházíposuzované energetické hospodářství a budova.
(3) Povinnost podrobit své energetickéhospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na
a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,
b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovenáhodnota,
c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená její hodnota.
(4) Organizační složky státu, organizačnísložky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatřenía lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce. 2)
(5) U nové stavby, nebo je-li prováděnazměna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, nežje vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinenzajistit zpracování energetického auditu.
(6) Zpracování energetického audituhradí zadavatel auditu.
(7) Podrobnosti týkající se náležitostíenergetického auditu stanoví vyhláška.
§ 10
Energetický auditor
(1) Energetický auditor je fyzická osoba, kteráje zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem.
(2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetickýchauditorů je
a) složení odborné zkoušky,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo jiný trestný čin související s předmětem činnosti auditora,
d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 4.
(3) Odborná zkouška se koná před zkušebníkomisí, kterou jmenuje ministerstvo.
(4) Odbornou způsobilost k prováděníenergetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání technickéhonebo příslušného přírodovědného směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončenéstředoškolské vzdělání technického směru a 6 let praxe v oboru.
(5) Uchazeč podává ministerstvu písemnoužádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanovívyhláška.
(6) K žádosti o zápis do seznamu energetickýchauditorů podle odstavce 5 se připojí
a) doklad o odborné způsobilosti,
b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce,
c) kopie zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel s potvrzením o spoluúčasti od provádějícíhoauditora,
d) doklad o složení odborné zkoušky.
(7) Energetický audit nesmí u zadavatelepodle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor,který
a) má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu zadavatele energetického auditu,
b) je společníkem nebo členem družstva zadavatele, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu kzadavateli,
c) je osobou blízkou 7) osobám, které mají ve fyzických nebo právnických osobách, kde se provádí energetický audit, postavení,které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.
(8) Energetický auditor musí být pojištěnpro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislostis výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistnéhoplnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištěnímusí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.
(9) Energetický auditor je povinenzachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnickéosoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického audituna jejím energetickém hospodářství. Získané skutečnosti nesmí použít kesvému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetickéhoauditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickémhospodářství byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon.
§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti
a) rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5),
b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání senergií,
c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie,
e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentacedosažených výsledků,
f) rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů,
g) rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů,
h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některýz předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 7 a 8nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění energetického auditu stanoveného tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebopokud energetický auditor zemřel.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit k tomu určenou organizační složku státu.
KONTROLA A OCHRANA ZVLÁŠTNĺCH ZÁJMU
§ 12
Kontrola a sankce
(1) Kontrolu dodržování ustanovenítohoto zákona a ukládání pokut za porušení těchto ustanovení upravuje zvláštnízákon. 2)
(2) Pokutu lze uložit
a) až do výše 5 000 000 Kč za porušení povinností podle § 4 odst. 6, § 6 odst. 1 až 4, 6 a 8, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1až 6 a 8, § 9 odst. 3 písm. b) a c) a § 9 odst. 4 a 5,
b) až do výše 1 000 000 Kč za porušení povinností podle § 6 odst. 7, § 8 odst. 7, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 9,
c) až do výše 100 000 Kč za porušení povinnosti podle § 6 odst. 7 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost,
d) až do výše 100 000 Kč za porušení povinností podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 7 a 8.
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1) Ministerstvo je dotčeným orgánemstátní správy 8) při ochraně zájmů chráněnýchtímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvovnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstvavykonávají působnost stavebních úřadů.
(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy 8 ) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních,která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1.
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENĺ
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územníenergetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohotozákona.
(2) Povinnost podle § 6 odst. 7vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelnéenergie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Organizační složky státu, organizačnísložky krajů a obcí, příspěvkové organizace a fyzické a právnické osobyuvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytíúčinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetickéhospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-licelková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovenýchhodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnostitohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 letode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Není-li v tomto zákoně stanovenojinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podlesprávního řádu. 9)
(5) Ministerstvo vydá vyhlášku s vymezenímzdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, a k provedení§ 6 až 10.
(6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
2) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve zněnízákona č. 83/1998 Sb.
3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 116 občanského zákoníku.
8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
