Vyhláška

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 12. dubna 2001,

kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen„zákon“) k provedení § 6 odst. 1 zákona:

• 1

Předmět úpravy

            (1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie při

1. a) výrobě tepelné energie v kotlích,
2. b) dodávce tepelné energie navýstupu z kotelny,
3. c) výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí,
4. d) kombinované výrobě elektřiny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem,
5. e) kombinované výrobě elektřiny a tepla v souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem(dále jen „paroplynový cyklus”),
6. f) kombinované výrobě elektřinya tepla v kogenerační jednotce s pístovým motorem,
7. g) kombinované výrobě elektřiny a tepla v palivovém článku.

(2) Vyhláška dále určuje způsob stanovení skutečně dosažené účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie.

• 2

Rozsah úpravy

            (1) Vyhláška se vztahujena nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelnéenergie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie,u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen„rekonstrukce zařízení”), s výjimkou zařízení pro výrobu tepelnéenergie s celkovým tepelným výkonem do 200 kW, kogeneračníchjednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících teplo odpadních spalin ztechnologických procesů, a to i v případě, že jsou vybavenypřitápěním.

            (2) Vyhláška sevztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebotepelné energie a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo vydánostavební povolení  [1]) po dni nabytí účinnostitéto vyhlášky.

• 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelnéenergie v kotlích

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě tepelné energie v kotlích je účinnost výrobytepelné energie v kotli h_v podle přílohy č. 1 aúčinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdrojetepelné energie h_d podlepřílohy č. 4.

            (2) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v přílozeč. 2, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbinou vpříloze č. 3. Minimální účinnost dodávky tepelné energie zkotelny je uvedena v příloze č. 5.

            (3) Minimální účinnost výroby tepelné energie a minimální účinnost dodávky tepelnéenergie se vztahuje jak na samostatný zdroj tepelné energie, takna kotelnu, která je součástí výrobny elektřiny.

            (4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energieh_v na každýkotel, s výjimkou kotle, který byl v daném roce z vážnýchprovozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popř. spodstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimálníúčinnosti dodávky tepelné energie h_d uvedené v příloze č. 5.

            (5) Není-li v kotelněinstalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva navšech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby ukotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splněníminimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provoznípodmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozusamostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávkyz kotelny h_duvedené v příloze č. 5.

            (6) Při rekonstrukcizařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněnaminimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 neboč. 3 nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5,prokáže-li energetický audit, že její splnění není technickymožné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě serealizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucíke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Taktostanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování připrovozu zařízení.

• 4

Minimální účinnost užití energie při výroběelektřiny v parním turbosoustrojí

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí je účinnostvýroby elektřiny h_el  podle přílohy č. 6.

            (2) Minimální účinnostvýroby elektřiny při provozu turbosoustrojí je uvedena v přílozeč. 7.

            (3) Minimální účinnostvýroby elektřiny podle přílohy č. 7 se nevztahuje na parníturbosoustrojí s kondenzačním provozem, které odebírá páru zrozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavéhoodběru páry průmyslového závodu.

            (4) Je-li ve výrobněelektřiny více turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnostvýroby elektřiny podle přílohy č. 7 na průměrnou hodnotu celévýrobny.

            (5) Při rekonstrukcizařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačnímturbosoustrojí nemusí být splněna minimální účinnost výrobyelektřiny podle přílohy č. 7, prokáže-li energetický audit, žepro jeho splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energienebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technickynevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě serealizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucíke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Taktostanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování připrovozu zařízení.

• 5

Minimální účinnost užití energie při výroběelektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbinou aspalinovým kotlem

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě tepelné energie v soustrojí s plynovouturbinou a spalinovým kotlem je účinnost výroby energie <spanclass=“c10″>het podle přílohy č.8.

            (2) Minimální účinnostvýroby energie při provozu soustrojí vztažená na výslednéprodukty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena vpříloze č. 9.

            (3) Špičkovým provozemsoustrojí v příloze č. 9 je provoz nejvýše 500 hodin ročně.

            (4) Je-li ve výrobněelektřiny více soustrojí s plynovou turbínou, vztahuje sepožadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 naprůměrnou hodnotu celé výrobny.

• 6

Minimální účinnost užití energie při výroběelektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě tepelné energie v paroplynovém cyklu jeúčinnost výroby energie het podle přílohy č. 10.

            (2) Minimální účinnostvýroby energie při provozu paroplynového cyklu vztažená navýsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena vpříloze č 9.

            (3) Je-li ve výrobněelektřiny více soustrojí s plynovou, popř. s parní turbínou,vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohyč. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

• 7

Minimální účinnost užití energie při výroběelektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovýmmotorem

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě tepelné energie v kogenerační jednotces pístovým motorem je účinnost výroby elektřiny hkj podle přílohy č. 11 aúčinnost výroby energie ve výrobně het podle přílohy č.12.

            (2) Minimální účinnostvýroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem vztaženána výsledné produkty, tj.elektřinu a tepelnou energii, je uvedenav příloze č. 13.

            (3) Špičkovým provozemsoustrojí se v příloze č. 13 rozumí provoz nejvýše 500 hodinročně.

            (4) Je-li ve výrobně vícekogeneračních jednotek a výroba elektrické a tepelné energie jeměřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodrženíhodnoty minimální účinnosti podle přílohy č. 13 na celouvýrobnu.

            (5) Minimální účinnostvýroby energie při kombinaci kogeneračních jednotek a kotlů vevýrobně je uvedena v příloze č. 13.

• 8

Minimální účinnost užití energie při výroběelektřiny a tepelné energie v palivovém článku

            (1) Účinností užitíenergie při výrobě tepelné energie v palivovém článku je účinnostvýroby elektřiny a tepelné energie h_pc podle přílohy č. 14 aúčinnost výroby energie ve výrobně h_et podle přílohy č. 15.

            (2) Minimální účinnostvýroby energie v palivovém článku bude stanovena po získánípotřebných provozních zkušeností a po ověření praktickydosažitelných hodnot.

            (3) Je-li ve výrobně vícepalivových článků a výroba elektřiny a tepelné energie je měřenasouhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodrženíminimální účinnosti na celou výrobnu.

• 9

Stanovení minimální účinnosti užití energie

            (1) Ve zdrojích tepelnéenergie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a ve výrobnáchelektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kWse vede provozní evidence o instalovaném zařízení a využívá se kvyhodnocování účinnosti užití energie a k porovnání provozníchhodnot s minimální účinností podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13.

            (2) Na vyžádání sepředkládá provozní evidence a výpočet účinnosti užití energieStátní energetické inspekci podle zvláštního právního předpisu [2]).

            (3) Účinnostdodávky tepelné energie ze zdroje h_da účinnost výroby tepelnéenergie h_v ukaždého kotle vybaveného měřením výroby tepla a spotřeby palivase ve zdroji tepelné energie s celkovým výkonem nad 200 kWvyhodnocuje a eviduje 1x měsíčně. Pro ostatní kotle platíustanovení § 3, odstavce 6.

            (4) Účinnost výrobyelektřiny h_el sevyhodnocuje pro každé parní turbosoustrojí, pro každé soustrojí splynovou turbinou a spalinovým kotlem a pro celou výrobnuelektřiny 1x měsíčně.

            (5) Účinnost užitíenergie h_et seve výrobně elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonemnad 90 kW u každé kogenerační jednotky nebo palivového článku,pokud jsou vybaveny samostatným měřením výroby elektřiny aspotřeby paliva, a pro celou výrobnu elektřiny vyhodnocuje 1xměsíčně.

            (6) Hodnocení minimálníúčinnosti užití energie podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13 seprovádí vždy jednou ročně a je rozhodující splnění průměrné ročníhodnoty dosahované za provozních podmínek zdroje tepelné energiea výrobny elektřiny.

• 10

Účinnost

            Tato vyhláška nabýváúčinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 9 odstavce 6, který nabýváúčinnosti dnem 1.1. 2002.

Ministr:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie vkotlích

            (1) Účinnost výrobytepelné energie h_v se stanoví jako poměrtepelné energie vyrobené v kotli Q_v aenergie  paliva  spálenéhov  kotli za  stejnou dobu Q_pal (GJ), vyjádřený v %:

                                                                          (%)

            (2) Tepelná energievyrobená v kotli Q_v se stanoví podledruhu teplonosné látky

1. a) pro teplovodní ahorkovodní kotle

<spanclass=“c25″>                                                  (GJ)

1. b) pro parní kotle svýrobou přehřáté páry

                                                    (GJ)

1. c) pro parní kotle svýrobou syté páry

                                                  (GJ)

            (3) Není-li možno použítpostup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitémvýkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW sautomatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozicispolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení byloekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výrobytepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu zkotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečnýmspotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů,stanoví se účinnost výroby tepelné energie hv  s využitímměření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

            <imgsrc=“pp_4076.gif“ v_shapes=“_x0000_i1029″ height=“44″ width=“163″ alt=“Vzorec Qd“>                                               (%)

            (4) Postup podle odstavce3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokudprokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštníhoprávního předpis (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým sestanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlůspalujících kapalná nebo plynná  paliva).

(5)    U kotlů výkonového rozsahupodle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořákyna plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, kterénejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavci 3, můžekontrolní orgán¹) ve zdůvodněných případech požadovat,aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelnéenergie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6)     Účinnost výrobytepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou <spanclass=“c10″>hv se stanoví jakopoměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotlea na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, sodečtením ztráty tepla z kotle do okolí :

                                                  (%)

kde

Příloha č. 2 k vyhlášce č.150/2001 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie <spanclass=“c10″>h_v propalivovékotle

Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací astabilizační. U kotlů určených pro spalování dvou druhů palivazáměnným způsobem platí minimální účinnost vztažená na palivo,které se skutečně v daném období spaluje. U kotlů určených kespalování více druhů paliva se minimální účinnost stanoví váženýmprůměrem pro jednotlivé druhy paliva. Pro netypická paliva jakodřevní hmota, průmyslové odpady, městské odpadky, kalový avysokopecní plyn apod. se minimální účinnost nestanovuje.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie h_v  prospalinové kotle za plynovou turbinou

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie zkotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

            (1)Účinnost  dodávky tepelné energie hd se stanoví jako poměrtepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje teplaQ_d (GJ) a energie paliva spáleného vevšech kotlích za stejnou dobu Q_pal (GJ), vyjádřený v %:

                                                 (%)

            (2) Tepelná energie dodaná z kotelny,popř. ze zdroje tepla Qd se stanovípodle druhu teplonosné látky
            a) tepelná energie dodávaná v teplénebo horké vodě

                                                            (GJ)

            b) tepelná energie dodávaná v páře

                                                              (GJ)

            c) tepelná energie dodávaná v páře přizahrnutí  ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a uodběratele (mimo zdroj tepla)

<spanclass=“c25″>                                                       (GJ)

            d) tepelná energie dodávaná v pářeněkolika výstupy s různými parametry je součtem ze součinůměřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivéparametry páry a vratného kondenzátu

                         resp.   (GJ)                                                               

kde

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

 Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny,resp. ze zdroje tepelné energie

            Minimální účinnostdodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie <spanclass=“c10″>h_dmůže být oprotiúčinnosti výroby tepelné energie h_v podle tabulek v přílohách2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů aaž o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastníspotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejichpříslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobníchnádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parníchturbonapaječek.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v parnímturbosoustrojí

            (1) Účinnost výrobyelektřiny v parním turbosoustrojí se stanoví jako poměrfyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkáchgenerátoru E_sv (MWh) k energii palivapřipadajícího na její výrobuQ^e_pal (GJ) za stejnoudobu:

                         (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu navýrobu elektřiny v parním turbosoustrojí

                                        (GJ/MWh)

kde

            (3) Tepelná energie vpáře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

<spanclass=“c50″>                     (GJ)

kde

Příloha č.7 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

 Minimální účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí h_el

Příloha č. 8 k vyhlášce č.150/2001 Sb.

 Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

            (1) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli, vyjádřený v %:

                                (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

                  (GJ/GJ)

kde

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu h_et

Příloha 10 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

            (1) Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený v %:

                                                  (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu

                               (GJ/GJ)

kde

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

            (1) Účinnost výroby energie v soustrojí s pístovým motorem h_kjse stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru E_kj (MWh) a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Q_kj(GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Q^kj_pal (GJ), vyjádřený v %:

                                                       (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v kogenerační jednotce

                                                                (GJ/MWh)

kde

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

            (1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů a tepelné energie dodané z kogeneračních jednotek a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřený v %:

                                                                (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektrické a tepelné) ve výrobně

                                                                        (GJ/GJ)

kde

Příloha č.13 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem h_kj a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli h_et

kde

Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce s pístovým motorem pro špičkový provoz

            Účinnost výroby elektřiny h_kj při špičkovém provozu bez využití tepelné energie se stanoví stejně jako v příloze č. 11 s tím, že veličina Q_kj má nulovou hodnotu.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) h_pcv palivovém článku

            (1) Účinnost výroby energie v palivovém článku h_pcse stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku E_pc (MWh) a tepelné energie dodané z palivového článku Q_pc (GJ) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

                                                                           (%) (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v palivovém článku

                                                                  (GJ/MWh)

kde

Příloha č. 15 k vyhlášce č.150/2001 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie h_et ve výrobně (kotelně) s palivovými články a kotli

            (1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané z  palivových článků a z kotlů  k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlích, vyjádřený v %:

                                                                           (%)

            (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a  tepelné energie)  ve výrobně

                                                                       (GJ/GJ)

kde

[1] ) Zákon č. 50/1976 Sb.,  o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.

[2] ) § 93 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).